Měl charisma a to, čemu dnes říkáme "drive". Narodil se jako chudý ogar v Hodslavicích, ale už ve 40 letech byl známý v celé Evropě. Ať už jste přijeli do Říma, Paříže, Berlína či Vídně a zeptali se ve vzdělané společnosti, kterého Čecha znají, řekli jen:  "Palacký". Byl často zván do společnosti, kterou uměl bavit a byl vítaný i v nejvyšších kruzích, kde se nebál říct svůj názor. Milovaly ho krásné a inteligentní ženy. Hrál skvěle na piano i harfu, rád a dobře tančil. Dobře se oblékal, sledoval módu a udržoval si štíhlou figuru, aby byl zdravý a zvládl své obdivuhodné životní tempo a náročné cíle. Věřil v sílu ducha, vzdělanosti a pravdy.

Byl geniální. Už v 5 letech četl Bibli. Měl téměř absolutní paměť. Ve svých 22 letech uměl 16 jazyků, ve kterých studoval i mluvil. V každé společnosti, i aristokratické, vynikal svou inteligencí a vzdělaností. Přestože nemá universitní vzdělání (neměl na další studium dost peněz), své tituly si vysloužil studiem při  práci. Byl na svou dobu neobvykle tolerantní, jak v náboženství (jako evangelík měl harmonické manželství s katoličkou) i národnostně (bojoval za český národ ne jako nacionalista, ale jako Evropan, humanista.) Přemýšlel originálně a nadčasově. Některé jeho myšlenky jsou překvapivě aktuální dodnes.

Žil odvážně a moderně. Jako český vlastenec, to v jeho době vyžadovalo velkou odvahu. Byl téměř celý život sledován policií a cenzurován. Jako obezřetný rebel uměl balancovat na okraji možností tehdejšího tvrdého režimu. Odvážně podporoval české vlastence, i ty nežádoucí, třeba Karla Havlíčka Borovského. Svoboda pro něj nebyla prázdné slovo. Cestoval. V době, kdy většina lidí stěží cestovala do vedlejšího města, on každý rok procestoval několik měsíců. Pěšky, kočárem, parochodem, později vlakem. Je neuvěřitelné, kolik toho stihl a vykonal. V mnohém předběhl svou dobu.